Obrazná pojmenování v užším smyslu neboli tropy jsou založeny na přenášení významu. Jejich podstatou je mnohoznačnost slov.
K základním tropům řadí metaforu, metonymii a symbol. Ostatní tropy, jako například přirovnání, alegorie, personifikace nebo synekdocha, jsou pouze podskupinami těchto základních tropů.
Metafora
Metaforu můžeme definovat jako nepřímé pojmenování založené na vnější podobnosti. Přenášet se mohou jednak vlastnosti věcí, a to na neživé předměty či jevy (smaragd trávy) a na živé bytosti (srdce mu zkamenělo), jednak vlastnosti živých bytostí, a to na zvířata (malý zpěvák – ve významu pták) nebo na neživé předměty (mrtvé moře).
Metafory mohou využívat různých druhů podobnosti
- týkající se tvaru nebo struktury – zub pily
- týkající se rozsahu nebo množství – kapka štěstí
- týkající se funkce – hlava rodiny
- týkající se místa nebo polohy – čelo postele
Přirovnání je druh tropu, který má vlastnosti metafory. V přirovnání existují tři prvky – porovnávaný, porovnávající a jejich společná vlastnost. Příklad: je chytrý jako liška, bije se jako lev. Přirovnání často pracují s nadsázkou, mají velmi zesílený význam.
- chováš se jako blázen
- pálí to jako oheň.
Alegorie neboli jinotaj je druh metafory, který se uplatňuje v celém textu. Alegorie spadá pod nepřímé pojmenování, prostřednictvím něhož lze vyjádřit obsah, myšlenky a představy, které se z určitých většinou společenských důvodů nesmí vyslovit přímo. Alegorie se nejčastěji uplatňuje v bajkách, a to zejména zvířecích, jaké psal například Jean de La Fontaine nebo Ivan Andrejevič Krylov.
Personifikace je druh metafory, jenž je založen na přenášení vlastností lidí a jejich činnosti na neživé předměty, věci nebo abstraktní pojmy. Výskyt personifikace se neomezuje pouze na poezii, lze ji objevit také v próze. Příkladem personifikace je:
- slunce nakukuje do oken
- stromy šeptají
- jezera si čtou v mracích
Metonymie
Metonymii lze označit za obrazné pojmenování založené na vnitřní podobnosti a vnitřních vztazích. K záměně jednoho slova jiným slovem dochází třeba na základě místního a prostorového vztahu, na základě časových a věcných souvislostí nebo záměnou příčiny a důsledku. Příkladem metonymie jsou následující slovní spojení:
- poslouchat Mozarta,
- číst Hemingwaye ,
- hlášení vydané Bílým domem,
- země truchlí,
- sníst celý talíř,
- stadion jásá,
- Německo kapitulovalo,
- Praha to neschválila,
- damašek, manšestr, segedín, kašmír.
Synekdocha, která spadá pod metonymii, je záměnou jednoho slova jiným slovem, a to na základě kvantitativního vztahu mezi nimi. Synekdocha se používá tehdy, když je celek charakteristický pro část a opačně.
Například:
- „Noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily
- „Pod rodnou střechu“ místo domů.
- „Celé město bylo na nohou“ místo „všichni lidé ve městě“
- „Sál rázem ztichl“ místo „všichni v sále“
- „Mít střechu nad hlavou“ místo „mít domov, byt“
- „Hlava na hlavě“ místo „mnoho lidí“
Hyperbola neboli nadsázka je druh obrazného pojmenování, které patří k metonymii. Obrazný charakter hyperboly spočívá v tom, že namísto ní lze vždy použít slovo či slovní spojení bez nadsázky. Hyperbola se často vyskytuje v hovorovém stylu.
- Už tisíckrát jsem ti pověděl.
- Jsem jedno ucho. .
Symbol
Symbol, jenž má znakový charakter, vzniká na základě konvencionálního, tj. předem smluveného označení.
- chléb ze solí jsou symbolem přátelství a pohostinnosti,
- kominík je symbolem štěstí
- černá kočka běžící přes cestu je naopak symbolem neštěstí.
Metafora, metonymie, synekdocha 1
Metafora, metonymie, synekdocha 2
Metafora, metonymie, synekdocha 3
Metafora, metonymie, synekdocha 4
Metafora, metonymie, synekdocha 5