- Celá čísla jsou čísla, která nemají desetinnou část. Množina celých čísel obsahuje čísla přirozená (celá a kladná čísla), čísla opačná k přirozeným číslům (celá a záporná čísla) a nulu.
- Celá čísla dělíme na sudá a lichá. Sudá čísla jsou beze zbytku dělitelná dvěmi (2, 4, 16, 24 ....), lichá čísla jsou dělitelná dvěmi se zbytkem 1 (5, 17, 37....).
- Ke každému celému číslu existuje číslo opačné. K číslu 12 je opačné (inverzní) číslo -12, k číslu 3 je opačné číslo -3. Součtem celého čísla a čísla k němu opačnému je nula.
Na číselné ose jsou záporná čísla vlevo od nuly a kladná čísla vpravo od nuly. Vzdálenost obrazu čísla od nuly se nazývá absolutní hodnota. Absolutní hodnota se značí |x|. Protože se jedná o vzdálenost je absolutní hodnota vždy kladné číslo nebo nula.
Kladné číslo můžeme zapisovat bez znaménka. Nikdy ale nesmí být dvě znaménka za sebou.
Tedy nikdy nezapisujeme - - 5, ale - (-5).
Každé kladné číslo je větší než nula. Každé záporné číslo je menší než nula. Ze dvou čísel je větší to, jehož obraz leží na číselné ose více vpravo.
Sčítání a odčítání celých čísel
Čísla se stejnými znaménky sčítáme jako čísla přirozená. Znaménko součtu je shodné se znaménkem sčítanců. Sčítáme-li dvě čísla kladná, výsledek je kladná. Jestliže sčítáme dvě čísla záporná, výsledek je také záporný.
Čísla s různými znaménky sečteme tak, že součet se rovná rozdílu absolutních hodnot obou čísel. Součet má znaménko čísla s větší absolutní hodnotou.
Násobení a dělení celých čísel
Pro násobení celých čísel platí tato pravidla:
- násobíme-li dvě kladná čísla, výsledek je kladný,
- násobíme-li dvě záporná čísla, výsledek je kladný,
- násobíme-li číslo kladné číslem záporným nebo naopak, výsledek je záporný.
Pro dělení celých čísel platí tato pravidla:
- dělíme-li dvě kladná čísla, výsledek je kladný,
- dělíme-li dvě záporná čísla, výsledek je kladný,
- dělíme-li dvě čísla s rozdílnými znaménky, výsledek je záporný.