Předpona s(e)- naznačuje:
U mnohých slov je třeba si způsob psaní pamatovat, neboť původní význam si dnes již neuvědomujeme: skončit, slevit (sleva), sprovodit, stěžovat si, strávit, stvořit, stýskat si.
Předponou z(e)- se tvoří:
U mnohých slov je třeba si způsob psaní pamatovat: zkoumat, zkoušet, zkusit, zpěčovat se, zpívat, zpověď, zpytovat, zpupný, způsob, zřídit, ztepilý.
Některá slovesa lze psát jak s předponou s(e)-, tak s předponou z(e)-. U většiny z nich je mezi oběma podobami zřetelný významový rozdíl, popř. rozdíl vazebný: sběh lidí – válečný zběh, sjednat přednášku – zjednat nápravu, správa domu – novinová zpráva, zhlédnout představení, film, výstavu, dokument – shlédnout z rozhledny dolů, stěžovat si ve škole – ztěžovat práci. U skupiny sloves mezi podobami s předponou s(e)- a z(e)- zásadní významový rozdíl není, a je proto možno je psát oběma způsoby: zcestovat i scestovat, zkrápět i skrápět.
U sloves zakončených na -ovat (aktualizovat, kopírovat, kombinovat, kompletovat, komplikovat, kontaktovat, konstruovat) je podoba s předponou z- vždy správná. Jen u některých z nich lze zvolit i předponu s-(zestylizovat i sestylizovat, zkontaktovat i skontaktovat, zkompletovat i skompletovat, zmontovat i smontovat). Výjimkou jsou pouze ta slovesa, která mají s- už v původním jazyku: skandalizovat (neexistuje samotné *kandalizovat), skandovat, skartovat, skreč – skrečovat, smeč – smečovat.
U příslovcí, která vznikla z předložkových výrazů, se předpony píšou v souladu s předložkou původního předložkového výrazu, např. stěží, shora; zcela, zlehka, zleva, zprava, zpět, zpátky, ztěžka, zblízka(i z blízka), zdaleka (i z daleka).