Podstatná jména pomnožná
Jména pomnožná mohou svými tvary označovat jak množství, tak jednotlivinu: jedny nebo dvoje housle. Tvary množného čísla jsou zde bezpříznakové, o množství nic nevypovídají.
Množství se proto vyjadřuje pomocí číslovek druhových (dvojí plavky – dva druhy, např. jednodílné a dvoudílné) nebo souborových (troje kalhoty – tři kusy tohoto druhu oblečení) nebo je množství dáno kontextem.
Mezi jména pomnožná patří:
- názvy částí těla: ústa, játra, záda,
- názvy oděvů: plavky, punčocháče, kalhoty, šaty,
- názvy nemocí: spalničky, zarděnky, neštovice,
- názvy nástrojů a zařízení: housle, varhany, kleště, nůžky,
- názvy svátků, událostí: Velikonoce, Vánoce, prázdniny, narozeniny,
- názvy zeměpisné, názvy míst: Čechy, Atény, Postoloprty, blata, tropy,
- některá jména látková: kolínka, halušky, splašky, pomyje,
- názvy písemností: memoáry, noviny, dějiny,
- názvy her: kostky, šachy, karty,
- některá podstatná jména označující smysly vnímatelné věci s rysem složenosti, soubornosti: peníze, finance, reálie.
Podstatná jména hromadná
Podstatné jméno hromadné pojmenovává soubor (souhrn, celek) počitatelných jednotlivin téhož druhu, což se vyjadřuje i slovotvornými prostředky, příponami: -í, -oví, -stvo, -ctvo (listí, stromoví, panstvo, námořnictvo). Některá jména hromadná však nejsou tvořena specifickými příponami, „hromadnost“ není vyjadřována slovotvorně. Jsou to jména:dobytek, hmyz, skot.
Podstatná jména hromadná lze počítat jen jako celky – ve spojení s druhovými číslovkami (dvojí cukroví – dva druhy cukroví, např. linecké a kokosové) nebo pomocí neurčitých kvantitativních výrazů – mnoho, málo (mnoho listí).
Podstatná jména látková
Jména látková označují hmotu nebo látku jevící se jako nerozčleněný celek, v celém svém objemu je látka stejná.
Mezi jména látková řadíme:
- názvy některých potravin (maso, mouka, tvaroh),
- nápoje (mléko, pivo, voda),
- tekutiny (benzín, olej, voňavka),
- kulturní plodiny (čočka, obilí, zelí),
- užitkové hmoty (dřevo, palivo, mýdlo),
- přírodní jevy (písek, světlo, vzduch),
- kovy (ocel, stříbro, zlato),
- chemické prvky (kyslík, síra, vápník).
Jména látková můžeme počítat, ale kvantitativní vztahy jsou pak vyjadřovány lexikálně, pomocí jiných slov: kousek železa, zrnko obilí, plátek šunky.
Abychom mohli určit množství musíme tedy k látce přiřadit další slovo. Když řekneme, že máme například dvě vody. Tak to můžou být dvě sklenice, nebo dvě láhve nebo třeba i dvě cisterny vody.
Množné číslo poté vyjadřuje různé druhy látek (bílá a červená vína) nebo jistá ustálená množství látek (tři čaje).