Vedlejší věty nahrazují větné členy, proto druhy vedlejších vět odpovídají druhům větných členů a stejně se také na ně můžeme ptát.
Při určování druhu vedlejší věty se musíme ptát celou větou hlavní a odpovědět celou větou vedlejší. Vyhneme se tak časté chybě, kdy studenti určí omylem některý z větných členů hlavní věty a nikoliv druh věty vedlejší.
Věta vedlejší podmětná
Na vedlejší větu podmětnou se ptáme stejně jako na podmět otázkou Kdo, co?
Kdo mi nerozuměl, může se znovu zeptat?
Kdo, co se může znovu zeptat? Kdo mi nerozuměl.
Je pozoruhodné, že se jim to podařilo.
Kdo, co je pozoruhodné? Že se jim to podařilo.
Není nutné, abys tam chodil.
Kdo, co není nutné? Abys tam chodil.
Věta vedlejší přísudková
Nevyskytuje často a vyjadřuje jmenou část přísudku se sponou. Ptáme se: Co dělá podmět?
Řeka byla, jako by ji postříbřil.
Co dělá řeka? Je jako by ji postříbřil.
Věta vedlejší předmětná
Vyjadřuje předmět věty řídící. Ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu.
Řekl, že k nám přijde.
Koho, co řekl? Že k nám přijde.
Věta vedlejší přívlastková
Závisí na podstatném jméně věty řídící, která tímto podstatným jménem zpravidla končí. Ptáme se otázkami Jaký, který, čí?
Měl jsem pocit, že se něco děje.
Jaký jsem měl pocit? Že se něco děje.
Věta vedlejší příslovečná
místní - ptáme se otázkou Kde?
časová - ptáme se otázkou Kdy?
způsobová - ptáme se otázkou Jakým způsobem? Jak?
míry - ptáme se otázkou Do jaké míry?
příčinná - ptáme se otázkou Z jaké příčiny? Proč?
účelová - ptáme se otázkou Za jakým účelem?
podmínková - ptáme se otázkou Za jaké podmínky?
přípustková - ptáme se otázkou I přes co?
Věta vedlejší doplňková
Vyjadřuje doplněk řídící věty. Závisí na slovesu a jménu věty řídící. Většinou následuje po slovesech smyslového vnímání.
Spatřil jsem srnu, jak se mihla mezi stromy.
Sloveso smyslového vnímání je spatřit. Mezi stromy se mihla srna a spatřil jsem ji mihnout se mezi stromy.
Stejné spojovací výrazy mohou připojovat vedlejší věty různého druhu:
Řekl jsem mu, že na něho počkám.
podmětná
předmětná
př.způsobová
př.příčinná
přívlastková
Zdá se mi, že to Filipa přestalo bavit.
podmětná
předmětná
př.způsobová
př.příčinná
přívlastková
Měl jsem pocit, že se děje něco špatného.
podmětná
předmětná
př.způsobová
př.příčinná
přívlastková
Byl jsem rád, že ses mě zastal.
podmětná
předmětná
př.způsobová
př.příčinná
přívlastková
Tvářil se, že přemýšlí.
podmětná
předmětná
př.způsobová
př.příčinná
přívlastková
Je důležité, aby se porada konala v tajnosti.
podmětná
předmětná
př.účelová
přívlastková
doplňková
Nikdo ho nikdy neviděl, aby se s někým nepohodl.
podmětná
předmětná
př.účelová
přívlastková
doplňková
Snažil jsem se, aby mi nic neuniklo.
podmětná
předmětná
př.účelová
přívlastková
doplňková
Měl jsem starost, aby se ti něco nepřihodilo.
podmětná
předmětná
př.účelová
přívlastková
doplňková
Přisedl si, aby lépe viděl.
podmětná
předmětná
př.účelová
přívlastková
doplňková