Pranostiky

​Pranostiky, u nás vedené jako samostatný pojem, se v jiných zemích řadí mezi přísloví a pořekadla. Jsou výsledkem dlouhodobých pozorování týkajících se počasí a různých většinou zemědělských prací. Původně se používaly spíše jako předpověď počasí. Často jsou spojovány se jménem světce, jehož svátek se ten den slaví.

LEDEN

-Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.

-V lednu za pec si sednu.

-V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.

-Ve dne jas – v noci mráz.

-V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.

-Pak-li leden mokrý bývá, jistě vína nedolívá.

-Mlhavý leden - mokré jaro.

-V lednu silný led – v květnu bujný med.

1. leden - Nový rok

-Jak na nový rok, tak po celý rok.

-Na nový rok déšť – o Velikonocích sníh.

-Novoroční noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.

6. leden – Tři králové

-Na Tři krále zima stále.

-Na Tři krále o skok dále.

ÚNOR

-Únor bílý – pole sílí.

-V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.

-Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli urodí.

-V únoru sníh a led, v létě nanesou včely med.

-Komáři-li v únoru si bzučí, v březnu pak mrazivý vítr skučí.

-Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.

BŘEZEN

-Březen – za kamna vlezem.

-I když pluh v březnu zemi ryje, přeci zima ještě žije.

-Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.

-V zelené-li roucho se březen obleče, neúrodu za sebou přivleče.

-Jak prší v březnu, sněží v máji.

-Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese.

DUBEN

-V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí.

-Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem.

-Třebaže duben dosti dobrý byl, přeci pastýřovi klobouk zasněžil.

-Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.

-Hojně vítr v dubnu duje, stodola se naplňuje.

-Teplé deště v dubnu – teplé dny v říjnu.

-Duben hojný vodou, říjen vínem.

-Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.

1. duben – apríl

-Pokud apríl netrkne, tak pořádně kopne.

-Nebyl by to duben, pokud by netrkl rohem.

KVĚTEN

-Pankrác, Servác, Bonifác – ledový muži, spalují mrazem ovoce i růži.

-Studený máj – v stodole ráj.

-Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají.

-Je-li v květnu v květnu večer tráva zarosena hojně bude vína, hojně sena.

-Slavík zpívá v máji až za tepla v háji.

-Deštivý květen – žíznivý říjen.

ČERVEN

-Co za den v červnu naprší, to slunce za hodinu vysuší.

-Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.

-Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení

-Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řítko.

-Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.

-V červnu deštivo a chladno, způsobí rok neúrodný snadno.

ČERVENEC

-V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude úroda.

-Červenec horký, pěkné jsou vdolky.

-Červenec žně žita, višně k tomu vítá.

-Co červenec neuvaří, to srpen dožene.

-Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.



SRPEN

-V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.

-Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.

-Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.

-V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.

-Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.

ZÁŘÍ

-Září jasným pohledem ještě jednou ohlédne se za květnem.

-V září ještě slunce dosti svítí, kabát ale připravený musíš míti.

-V září je v sadě jako v máji a navíc ještě jako v ráji.

-Zářijové déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.

-Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.

-Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.

-Když je vlhko v září, v lesích se houbám daří.

-Září na léto jde stáří.

ŘÍJEN

-Když v říjnu listí dlouho nepadá, tuhá zima se přikládá.

-Po teplém září, zle se říjen tváří.

-Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.

-V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.

-V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.

-Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.

LISTOPAD

-V listopadu příliš mnoho sběhu a vody, to známka příští neúrody.

-Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikládá.

-Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.

-Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.

PROSINEC

-Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.

-Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí.

-Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.

-Pošmourný prosinec, dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení.

-Mrazy co prosinec zasije, až leden a únor sklízí.

-Je-li prosinec blátivý, celý rok bude šedivý.

6. prosinec – sv. Mikuláš

-Když se Kateřina klouže, Mikuláš přeskakuje louže.

-Svatý Mikuláš deštivý zimě se ještě protiví.

-O svatém Mikuláši často snížek práší.

13. prosinec – sv. Lucie

-Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.

-Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len.

-Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.

Vánoce

24. prosinec – Adam a Eva

-Na Adama, Evu čekej oblevu.

-Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá.

-Na štědrý večer hvězdičky – ponesou vajíčka slepičky.

25. prosinec – Narození páně, Boží hod

-Když na boží hod prší, sucho úrodu naruší.

-Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.

-Jasné Vánoce – hojnost vína a ovoce.

-Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.

26. prosinec – sv. Štěpán

-Pakli na Štěpána větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí.

31. prosinec – sv. Silvestr

-Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.