Literární pojmy

Literární pojmy

• Téma: Hlavní myšlenka nebo námět, o čem dílo pojednává.
• Kompozice: Uspořádání a struktura literárního díla, například jak jsou seřazeny kapitoly, odstavce a jednotlivé části příběhu.
• Próza: Text psaný v běžné řeči, bez rytmu a rýmů (např. povídky, romány).
• Poezie: Literární dílo psané ve verších, často se rýmy a rytmem (básně).
• Postava: Osoba nebo bytost, která vystupuje v příběhu (např. hlavní hrdina).
• Sloka: Skupina veršů, která tvoří úsek básně (několik řádků textu v básni).
• Verš: Jeden řádek v básni.
• Rým: Zvuková shoda slov na konci veršů (např. „svět – květ“).
• Metafora: Přenesení významu slov na základě podobnosti (např. „moře hvězd“ znamená obloha plná hvězd).
• Personifikace: Přenos lidských vlastností na neživé věci nebo zvířata (např. „stromy šeptaly“).
• Přirovnání: Porovnání dvou jevů pomocí slov jako „jako“ nebo „jak“ (např. „rychlý jako blesk“).
• Kontrast: Protiklad, zdůraznění rozdílů mezi dvěma jevy (např. „světlo a tma“).

Literární druhy

• Lyrika: Literární druh, který vyjadřuje pocity, nálady a myšlenky autora. Většinou nemá děj. Často se používá v poezii (např. milostná báseň).

• Epika: Literární druh, který má děj, postavy a příběh. Vypráví o událostech, které se odehrávají (např. povídka, román, epos).

• Drama: Literární druh určený pro divadelní provedení. Děj je podáván přímou řečí postav. Obsahuje dialogy a scénické poznámky (např. tragédie, komedie).

Literární žánry

• Anekdota: Krátký, vtipný příběh s pointou, často obsahuje humor nebo ironii.
• Báje (mýtus): Příběh, který vysvětluje vznik světa, přírodních jevů nebo původ bohů a hrdinů.
• Bajka: Krátký příběh se zvířaty nebo věcmi jako postavami, který obsahuje poučení (např. Ezopovy bajky).
• Balada: Báseň s pochmurným dějem a tragickým koncem, často obsahuje nadpřirozené motivy.
• Báseň: Literární útvar psaný ve verších, často s rýmy a rytmem.
• Epigram: Krátká, satirická báseň, která vtipně poukazuje na lidské chyby nebo události.
• Epos: Rozsáhlý veršovaný příběh o hrdinských činech, boji nebo historii (např. Ilias a Odyssea).
• Hádanka: Krátký útvar, ve kterém je něco skrytě popsáno a cílem je hádat správnou odpověď.
• Komedie: Divadelní hra s humorným dějem, která má za cíl pobavit a končí většinou šťastně.
• Komiks: Spojení obrazu a textu k vyprávění příběhu, často s bublinami pro přímou řeč postav.
• Legenda: Příběh o životě svatých a jejich zázracích, často obsahuje historické a náboženské prvky.
• Pohádka: Příběh s nadpřirozenými bytostmi a kouzly, kde dobro vítězí nad zlem (např. Popelka).
• Pověst: Vyprávění založené na skutečných událostech, ale s přidanými fantastickými prvky (např. O Praotci Čechovi).
• Povídka: Krátký prozaický příběh s jednoduchým dějem a několika málo postavami.
• Román: Rozsáhlé vyprávění s více postavami a složitým dějem, často pokrývá delší časové období.
• Rozpočítadlo: Rytmický útvar, který slouží k rozpočítávání dětí (např. Ententýky, dva špalíky).
• Říkanka: Krátký, rytmický útvar, často používaný pro děti (např. Pec nám spadla).
• Tragédie: Dramatický žánr s vážným dějem, často končí smrtí hlavního hrdiny.
• Nonsensová literatura: Texty založené na hře se slovy a nelogických spojeních, které nemají smysl (např. básně E. Leara).
• Dobrodružná literatura: Příběhy s napínavým dějem, často plné nebezpečí a překážek (např. Robinson Crusoe).
• Humoristická literatura: Příběhy psané s cílem pobavit čtenáře, plné humoru a vtipných situací.
• Literatura fantasy: Příběhy zasazené do smyšleného světa s magií, nadpřirozenými bytostmi a kouzly (např. Pán prstenů).
• Sci-fi literatura: Příběhy založené na vědeckých poznatcích, technologických vynálezech a budoucnosti (např. 1984).
• Ústní lidová slovesnost: Předávání příběhů, písní, přísloví a dalších textů ústní formou mezi generacemi (např. lidové písně, pohádky).