Interpunkce

1. Ve větě jednoduché čárkou oddělujeme:

a. několikanásobný přívlastek – NE

b. volný přívlastek – ANO

c. postupně rozvíjející přívlastek – NE

d. těsný přívlastek – NE

Vysvětlení:

• Volný přívlastek se od podstatného jména odděluje čárkou, protože přináší dodatečnou informaci, kterou lze z věty vypustit.
• Těsný přívlastek je pevně spojený s podstatným jménem a čárkou se neodděluje.
• Několikanásobný přívlastek a postupně rozvíjející přívlastek se čárkou neoddělují.

2. 

a. Z pouličních reproduktorů se ozýval chraptivý, unavený hlas.
b. Úzkou lesní pěšinkou jsem klopýtal přes staré vykotlané kořeny.
c. Tichý, mírný, dlouho očekávaný májový deštík se konečně spustil.
d. Maruška přinášela plnou náruč pestrého lučního kvítí.
e. Básník Fráňa Šrámek se rád zastavoval u tři sta let staré Semtínské lípy.
f. Červnová louka zářila bílými, žlutými, červenými, fialovými a modrými květy.
g. Stařičká, malá, červená aerovka dýchavičně zdolávala příkré stoupání silnice.
h. Petr Brandl je nejznámější český barokní malíř.

Vysvětlení:

• Několikanásobné přívlastky se oddělují čárkami.
• Postupně rozvíjející přívlastky (např. "staré vykotlané") čárkami neoddělujeme.

3. 

a. Těch deset posledních dnů prodloužených deštěm a podzimním větrem se táhlo do nekonečna. (těsný přívlastek – bez čárky)
b. Děti vracející se ze školy se zastavovaly u výkladů plných hraček. (těsný přívlastek – bez čárky)
c. Pod svahem na okraji lesa stála malá dřevěná hájovna ozdobená nad vchodem i nad okny jeleními a srnčími parohy. (těsný přívlastek – bez čárky)
d. Muž přicházející proti nám byl náš soused. (těsný přívlastek – bez čárky)
e. Mlha, halící od rána celý kraj do šedého závoje, ustupovala pomalu slunečním paprskům. (volný přívlastek – s čárkou)
f. Při každém setkání vzpomínali na léta strávená ve školních lavicích. (těsný přívlastek – bez čárky)
g. Jedovatým bylinám poškozujícím jejich zdraví dávali lidé v dřívějších dobách výstražná nebo hanlivá přízviska. (těsný přívlastek – bez čárky)

Vysvětlení:

• Těsný přívlastek je úzce spojen s podstatným jménem a neodděluje se čárkou.
• Volný přívlastek přináší dodatečnou informaci a je oddělen čárkami.

4. 

Správná odpověď je 2. B, H.

Vysvětlení:

• B. Už vám to kolegové, znovu říkat nebudu.

  • Čárka před "znovu" je špatně, protože rozděluje větné členy, které by měly být spojené. Správně: Už vám to, kolegové, znovu říkat nebudu.

• H. Moji spolužáci, studující v Praze, jezdí domu jen na víkendy.

  • Čárky zde nemají být, protože "studující v Praze" je těsný přívlastek, který se s podstatným jménem pojí úzce. Správně: Moji spolužáci studující v Praze jezdí domu jen na víkendy.

5.

a. Když jsem přicházel na most, vyběhl mně z druhé strany naproti Petr, a já jsem měl co dělat, aby mě nesvrhl do Vltavy.

b. Září bylo chladné, ale v polovině října se najednou oteplilo a byl nádherný podzim, který trval až do prvních listopadových dní.

c. Třebaže venku byla slota, že by psa nevyhnal, nezbylo mi, když je čas venčení, než vyjít se svým miláčkem ven.

d. Na zemi ležel poprašek sněhu, a já jsem sledovala psí stopy, které vedly od naší zahrádky k uzenářství a zase se vracely zpět.

e. Na začátku školního roku přecházejí žáci do tříd s očekáváním a zvědavostí, ale často i s obavami, jak vybojují vleklý boj s neoblíbenými předměty, v nichž zrovna neexcelují.

Vysvětlení:

• Čárka se dává před souřadící spojky kromě případů, kdy jsou věty ve slučovacím poměru a před vedlejší věty.
• Věty vložené (např. časové věty nebo popisy) se oddělují čárkami.