S úsměvem zavřel oči a opřel se do židle, aby si v pohodlí vyslechl zbytek rozhovoru, který se právě odvíjel ve Velké galerii.
Langdon usoudil, že bude lepší nepouštět se do výkladu nejzajímavějších ze všech vlastností pentagramu, kterou je grafický původ jeho přiřazení k Venuši.
Jemu samotnému vyrazilo dech, když se jako mladý student astronomie dozvěděl, že Venuše na své oběžné dráze opíše každé čtyři roky pravidelný pětiúhelník.
Starověkým učencům učaroval tento poznatek natolik, že se Venuše potažmo pentagram staly symboly dokonalosti a krásy.
Jen málokdo si uvědomuje, že čtyřletý interval mezi olympiádami dodržuje cyklus oběhu Venuše.
A ještě méně lidí ví, že olympijské hry měly mít původně ve znaku pěticípou hvězdu, ale na poslední chvíli bylo pět hrotů nahrazeno pěti protínajícími se kruhy, které vyjadřují ducha her přece jen zřetelněji.
Langdon mohl pokaždé vyletět z kůže, když viděl pentagram v satanistickém kontextu, protože je to symbol od základů božského původu.
Prapůvodně pentagram představoval ženský princip, ale během tisíců let byla symbolika pentagramu poněkud zkreslena.
Každý, kdo se dostane k moci, převezme stávající symboly a postupem času je překroutí a znehodnotí, aby jejich původní význam upadl v zapomnění.
Langdon nespouštěl pohled z mihotajících se písmen, ale zároveň zřetelně cítil, jak mlha, která ho obklopovala po celou noc, hmatatelně houstne.
