- Jejího úsměvu se nemohu nabažit.
- Po kom se ti nejvíc stýská?
- Je to problém, o kterém mnoho nevím.
- Lidé, o nichž je řeč, jsou právě v cizině.
- Řeknu to tomu, komu můžu vždycky věřit.
- Na naši třídu nikdo nemá.
- Prý je nejsilnější. Čemuž se samozřejmě nedá věřit.
- O čích očích sníš?
- Mou/moji práci nikdy neodbývám.
- Podej ruku komukoli.
- Ve vší stručnosti je to takto.
- Někdo odvedl tvého psa.
- Jimi nic nepohne.
- Pohlédl na své ruce, jimiž se živil celý život.
- Vítáme vás, komuž se podařilo najít cestu k nám.
- To dítě chodí k bůhvíkomu.
- Maminka, pod jejímaž rukama vykvetlo tolik růží, byla pobledlá.
- Ten člověk, jehož znám, zemřel.
- Bez nich nemůžeme začít.
- Je to podobné něčímu výtvoru.
- Pohladil ji týmaž rukama, které dovedly tak ubližovat.
- Bez takových vymožeností se obejdu.
- Čího psa to vedeš?
- S vámi je to těžké.
- Srdečně vás vítáme.
- Za každýma očima vidíme smutek.
- Nic o ní nevím.
- Dítě je opuštěné, nikdo se o ně/něj nestará.
- Půjčil jí korunu.
- O nich nepadlo ani slovo.
- Jejího úsměvu se nemohu nabažit. [přivlastňovací]
- Po kom se ti nejvíc stýská? [tázací]
- Je to problém, o kterém mnoho nevím. [vztažné]
- Lidé, o nichž je řeč, jsou právě v cizině. [vztažné]
- Řeknu to tomu, komu můžu vždycky věřit. [ukazovací]
- Na naši třídu nikdo nemá. [přivlastňovací]
- Prý je nejsilnější. Čemuž se samozřejmě nedá věřit. [vztažné]
- O čích očích sníš? [přivlastňovací]
- Mou/moji práci nikdy neodbývám. [přivlastňovací]
- Podej ruku komukoli.
- Ve vší stručnosti je to takto.
- Někdo odvedl tvého psa. [neuričté]
- Jimi nic nepohne. [osobní]
- Pohlédl na své ruce, jimiž se živil celý život. [přivlastňovací]
- Vítáme vás, komuž se podařilo najít cestu k nám. [vztažné]
- To dítě chodí k bůhvíkomu. [neurčité]
- Maminka, pod jejímaž rukama vykvetlo tolik růží, byla pobledlá. [vztažné]
- Ten člověk, jehož znám, zemřel. [vztažné]
- Bez nich nemůžeme začít. [osobní]
- Je to podobné něčímu výtvoru. [neurčité]
- Pohladil ji týmaž rukama, které dovedly tak ubližovat. [ukazovací]
- Bez takových vymožeností se obejdu. [ukazovací]
- Čího psa to vedeš? [přivlastňovací]
- S vámi je to těžké. [osobní]
- Srdečně vás vítáme. [osobní]
- Za každýma očima vidíme smutek. [neurčité]
- Nic o ní nevím. [osobní]
- Dítě je opuštěné, nikdo se o ně/něj nestará. [osobní]
- Půjčil jí korunu. [osobní]
- O nich nepadlo ani slovo. [osobní]