Příslovečné určení

Příslovečné určení je větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost. Tyto okolnosti mohou být různé, proto i otázky, kterými se ptáme na příslovečné určení (PU), jsou velmi různé. Nejčastěji jsou to: kdy?, kde?, jak?, proč?.

Podle těchto otázek rozeznáváme čtyři základní druhy příslovečného určení:

K tomu se připojují některé další zvláštní druhy samostatné nebo od základních odvozené, například: účelu, míry, podmínky, přípustky.

Příslovečné určení času

Vyjadřuje časové okolnosti děje. Ptáme se otázkami KDY? (V šest hodin přijde babička.) ODKDY? (Učí se od rána.), DOKDY? (Do večera je daleko.), JAK DLOUHO? (Jazyk se vyvíjel dlouhá staletí.), JAK ČASTO? (Vídám ho zřídka.)

Příslovečné určení místa

Blíže určuje místní okolnosti děje. Rozlišujeme určení statická a dynamická. Na statická se ptáme otázkou KDE? (Bydlí v Praze.) Na dynamická ODKUD? (Z okna se linula vůně.), KUDY? (Běžte přes les.) KAM? (Šel ke srubu.)
K příslovečnému určení místa patří i obrazná pojmenování založená na místním pojetí: Zavedl do toho chaosu pořádek.

Příslovečné určení způsobu

Představuje skupinu velmi rozmanitou a dále dělenou:

Příslovečné určení příčiny

Označuje příčinnou souvislost dvou dějů. Ptáme se otázkou PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE? Skupina se dále dělí do několika podskupin:

Slovní druhy příslovečného určení

Příslovečné určení se zpravidla vyjadřuje:

Rozvitost příslovečného určení

Příslovečné určení, na nějž se nevážou další větné členy, se nazývá holé: Petr píše čitelně.Příslovečné určení s dalšími větnými členy je rozvité: Trvá to celý den. Příslovečné určení je rozvíjeno přívlastkem (spal tvrdým spánkem) nebo jiným příslovečným určením (spalvelmi tvrdě). Pokud je v příslovečném určení spojeno několik výrazů, jde o příslovečné určení několikanásobné. Jednotlivé členy několikanásobného příslovečného určení mohou být navzájem spojeny různými způsoby:


Cvičení na příslovečné určení

skolaposkole1