Souhláskové skupiny

Spojováním kořene slova s předponami a příponami vznikají někdy souhláskové skupiny, které jinak vyslovujeme a jinak píšeme.

Předpona a kořen

Tyto případy nebývají obtížné. Musíme si jen zapamatovat, že předpony nad-, pod-, před-, od-, roz-, bez- se v psané podobě nemění. Mění se jen ve výslovnosti.

Slova vpravo se vyslovují nezněle [t, p, s], ale píší se d, b, z.

-nn- nebo -n-

Při tvoření přídavných jmen z jmen podstatných často používáme příponu -ný, -ní. Končí-li základ na -n, objeví se ve tvaru přídavného jména -nn-. 

Se skupinou -nn- se píší i příslovce odvozená od přídavných jmen a -nn- se zachovává i při stupňování. 

Tuto skupinu mají také podstatná jména s příponou -ost. 

Oproti tomu podstatná jména s příponami -ík, -ice, -ina mají jen jedno -n-. Přídavná jména odvozená od živočichů se obvykle tvoří koncovkou -í, a proto se píší jenom s jedním -n-.

Tvary přídavných jmen zakončených na -ský, -cký/-ští, -čtí

Souhláskové skupiny, které vzniknou z poslední souhlásky základu a z přípony -ský, se někdy mění nebo zjednodušují, někdy se zachovávají.

    • -ž + -ský - mužský, pařížský, kroměřížský (v množném čísle mužští, pařížští, kroměřížští)
    • -š + -ský - habešský, lotyšský, krkonošský (v množné čísle habešští, lotyšští, krkonošští)
    • -č + ský - přeloučský, voličský (v množném čísle přeloučští)
    • -z + -ský - francouzský, kirgizský (v množném čísle francouzští, kirgizští)

U místních jmen cizího původu se zakončením -berg, -berk, -borg, -burg, -burk, -inky se před koncovým -ský, -ští odsouvá koncové -g a -k. Píšeme tedy norimberský, helsinský.


Cvičení na zdvojené souhlásky


skolaposkole1